Díky generální zkoušce v Lucerně jsem se musela společně se svou třídou dostavit už na 17:00 a většinu času pak prosedět v malé ,ne zrovna útulné, šatničce, kdesi v podzemí velkého sálu. Převlékli jsme se na Pomádu a čekali, čekali, fotili se, čekali, dělali bordel, čekali a pak si konečně užili svoje dvě minuty na parketě a se strašným nadšením, že jsme užiteční, jsme se na sebe culili a snažili se o co nejlepší výkony. Pak jsme se vrátili do šatny a převlékli se na začátek plesu v 19:00. Ach, jak na nás musel být krásný pohled. Teď se ještě holky nesly jako princezny a chlapci se chovali džentlmensky. Měli jsme volno a tak ani nemusím dodávat, že když nás ve 20:30 řadili do zástupů,na imatrikulaci, pěkně prváky vedle prváků, aby každý z nás dostal kytičku na svoji hruď, brali jsme to pěkně s nadhledem, neboť hodina a půl je dost času...a navíc, herecký obor je jedna kapitola sama o sobě.
Slečnám tedy nechyběl ladný krok a všichni slovům 'Jděte ob jednoho- kluk-holka-kluk-holka!' , jak je vidět, rozuměli.
Další hodina a půl pauzy, kdy kytičky z imatrikulace našly své místo v kabelkách nebo v šatně, ještě aby ne, když je alkohol 18+,(jsme tak chytří!!) prosezená většinou po menších skupinkách u baru, či opět v šatně nebo s rodiči a známými. Ve 22:00 jsme měli tancovat ono slavné vystoupení. Kdyby jste nás viděli.. Nakráčeli jsme na schody od parketu a poslušně čekali, až přijde náš čas. Holky sukýnky v barvách triček jejich partnerů na tanec, všichni rozesmátí a jen málo kdo střízlivý.
Jenže nikdo neměl obavy, všichni jsme si přišli dospělí a v momentě, kdy jsme se postavili na naše pozice
a začala hrát hudba, úplně všichni jsme nahodili strašně vážné výrazy a mysleli si, Bůh ví, jak nejsme dobří tanečníci. Dobří možná ne, ale pohled na nás musel být k nezaplacení.
Smáli jsme se i tomu, co nebylo vtipné a co chyba nebo špatný krok, to další důvod k výbuchu smíchu. Ale zvládli jsme to a sklidili jsme potlesk, načež jsme se chytli všichni za ruce a zase se zatvářili jako děsní mašťáci (-aspoň, co se mojí třídy týče). A potom bylo opět volno. Fotili jsme se, holky (teď už tak 4/5) bez bot a kluci s napůl rozepnutou košilí a sako už jste zahlédli většinou jen na rodičích nebo starších příslušnících akce. Bylo to fajn a když se po půlnočním představení pustila jiná hudba, než na jakou se doposud tancovalo v páru, všichni tancovali jako šílení. Ze začátku to bylo ještě krocené, ale ke konci už se na zemi válely boty, silikonové vycpávky do podprsenky nebo dokonce i mobily a tak dále. Nechyběla ani after párty, která pokračovala ve velkém stylu a kde se seznámil snad každý s každým, všichni byli milí a tancovali až do rána. Cestu domů mi dělalo společnost šest spolužáků (tři kluci a tři holky), kteří jeli se mnou a přespali v postelích u mě doma. Mohla bych přihodit ilustrační foto, ale myslím, že i pouhá představa stačí. Byli roztomilí, když jsem je jednoho po druhém budila a vodila na autobusovou zastávku, podle toho, jak jim jeli domů vlaky nebo autobusy. S těmi, co bydlí v Praze, jsme pak šli na poslední tři hodiny do školy, alespoň si tam sednout a dělat, že nasloucháme kantorům.
Ples byl super, strašně se těším na fotky a na příští rok!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ahoj, děkuji za tvůj komentář! Anna