Sedíš na posteli, na křesle nebo kdekoliv jinde, kde se v podivně zkroucené poloze snažíš najít nejen pohodlí, ale také především odpověď na tvou
otázku. Jenže tvá otázka nebyla správně položena. Chyba. Není to tvá chyba.
Nedokážeš to správně zformulovat, aby něco z toho, o čem přemýšlíš, dávalo
alespoň z nejmenší části smysl. Takže, nikdo ti nemůže pomoct. I kdyby
mohl, vlastně by nemohl, protože tohle se vyřešit nedá. Bádáš všemožně a
křečovitě svírajíc oči se snažíš přijít na to, co se vlastně stalo. Vše se
opakuje pořád a pořád dokola, protože hledáš odpověď na něco, co ani nedokážeš
přesně popsat nebo určit. Ať už je za tím cokoliv, bolí to, že? Ráda bych něco
řekla. Nebuďme zbabělí a postavme se všemu, i kdyby to vypadalo na marný boj.
Člověk má přijmout to, co přijde, ale není tomu tak v případě, pokud ví,
že to může ovlivnit. A ať už si lidé myslí, co chtějí, je to tak. Stačí jen
trocha kuráže a odhodlání. A ne? Tak vstaň a jdi si pro to, co chceš. Že je
pozdě? Něco ti řeknu: Nikdy není pozdě,
cítit, že teď je ten správný čas. Odhoďme zábrany, nasaďme úsměvy a pojďme být
mladí. Nic není ztraceno, dokud to ty neopustíš a nikdo ti nemůže ublížit,
dokud mu to nedovolíš. Vždycky je ten správný čas a všechno, co uděláš, je
správné. Stačí tvé přesvědčení a fakt, že jsi si toho vědom. Všechno má svůj
smysl. Někdy je to nejšílenější řešení tím nejlepším a často nás překvapují
věci, které čekáme nejmíň. Jestliže si dokážeš přát, zvládneš i doufat a
věřit. Musíš o tom pořád přemýšlet a
říkat si ‚Co kdyby..?‘. Omílat si tuto
otázku stále dokola a propadat panice, že jsi všechno promarnil a zahodil. Že
se ti všechno rozplynulo. Proklouzlo v dlaních a uteklo pryč. Tvůj důvod
ke štěstí vymizel spolu s krásnými myšlenkami při usínání a místo toho je nahradily
obavy a ten těžký pocit v levé části hrudníku. Přestaň s tím a začni
věřit a přát si. A ptáš se, co pak? Můžeš to uskutečnit. Můžeš to zkusit a s každou
novou nadějí doufat v úspěch a znovu se v zrcadle seznamovat s nadšením
v tvých očích. Můžeš pokračovat ve všem, co začneš!
Stále sedíš na posteli a před tebou je poslední otázka- proč? Protože pro to uděláš všechno a nikdy nebudeš litovat, co si do toho vložil. A když se to podaří? Ten úspěch tě pokaždé dostane dál a nakopne k novým začátkům. A pokud ne? Někde na tebe čeká něco lepšího, věř mi. To, co je opravdu pro tebe. Takže se usměj se a jdi dál. S tím nejlepším pocitem, že si to nevzdal.

Ano!!!!!! Krásné!
OdpovědětVymazat