DIVADLO (školní práce 25.9.)

Bylo to odeslané dvě minuty před uzavřením termínu na e-mail našeho pana profesora dějin divadla. Takže případné chyby, či opakující se text.. nechme to být. Jen tak, pro inspiraci..

Umět
Byť bych se z velké části měla věnovat hlavně divadlu, budu popisovat stav. Stav? Ano, ten stav, jenž tvoří celistvé seskupení jednotky divadelní, v níž, doslova, hrají hlavní roli herci. Aktéři snažíc se bez nástrojů a pomoci vyjádřit pocit a tváří v tvář oslnit diváka, který přišel, aby si domů odnesl příjemný zážitek.
Režizér, osvětlovač, inspekce, zvuk, kostymér a vlastně celá ta parta lidí, vytvářející imaginární pouto mezi světem, co je tady a tam- na podiu. Každý má svůj vlastní díl práce a musí ho dokonale splnit, aby vše proběhlo hladce a podle plánu. Není možné zastavovat se u některých věcí, na které máme odborníky. A tak jediné co zbývá, je důvěra, že si můžeme věřit. Spoléhat jeden na druhého, aby vše klaplo a herec pak mohl podat maximální výkon. A dál? Přichází fáze, kdy je divák nadšen a s velkým dojmem odchází. Jde domů, plný 100%ho dojmu, ž to bylo dobré. Skvělé nebo až fantastické. To ovšem záleží na atmosféře, již tvoří herci. Ti malí lidé s trémou za oponou a dokola si odříkávající text se strachem, že jakoukoliv část scény zapomněli. Ale je pozdě na další zkoušku, opona se otevírá.
Umění milovat. Umění odpustit. Umění vstát a jít dál. Umění se smát. Umění vidět naději v posledním žhavém uhlíku. Umění, chápat, že i drahými kameny vyskládaný krb je nic, když není oheň, který by v něm hřál. Plamen, který by plápolal a za nočních časů rozjasňoval líce šťastných dětí. Umění rozeznat radost od dětskosti a v jediném momentu umět pocítit totéž. Lusknutím prstu. Obojí dohromady. Umění všímat si. Umění věřit v zázraky a vědět, že nikdy nejsme sami. Umění přijímat věci, jak přijdou. Umění neprat se s nimi. Umění být vděčný. Umění být silný, ne mít sílu. Umění potěšit obyčejným slovem a rozveselit jediným gestem. Umění bránit, chránit a opatrovat. Umění postarat se o to, co je důležité. Umění být hrdý, ne namyšlený. Umění pochopit vše. Umění nebát se. Umění překonávat vlastní překážky. Umění pomoci. Umění nevzdat se. Umění pokračovat a rvát se sám se sebou. Umění naplnit své ego bez známky závisti. Umění přát ostatním. Umění žít nynější okamžik. Umění přiznávat. Umění smát se. Umění odpouštět, ne, zapomínat. Umění děkovat. Umění zkrášlovat. Umění porozumět, nemít strach. Umění věřit. Umění prožívat. Umění přiznat si. Umění všímat si. Umění plakat. Umění cítit bolest. Umění čekat. Umění vytrvalosti. Umění pečlivosti. Umění chtít. Umění nevzdat se. Umění pamatovat si. Umění snít. Umění pečovat. Umění radovat se, slavit a tancovat. Umění rozhodnout. Umění stát si za svým. Umění darovat úsměv i v těch nejtěžších chvílích. Umění chytit za ruku a beze slov vyjádřit pocit. Umění jediným pohledem říct, že rozumíš. Umění nikdy nepropadnout obavám. Umění být člověkem. Umění milovat. Teď, vášnivě, bez kompromisně, prožitě a jakoby to bylo naposled. Umění žít. Umění pochopit a přijmout sám sebe. Protože to je to jediné, o co v herectví jde..
..poslední nádech a krok pravou nohou. Představení začíná.